Oblíbení psi české šlechty

Baron Julius Haas

Jiří Julius Haas pocházel z rodu Haasů, původně statkářů ze západních Čech. Roku 1899 byl jeho otec Georg Haas povýšen do šlechtického stavu a roku 1908 získal tutul barona. Jiří Haas ml. byl velkým milovníkem zvířat a na hradě Bítov, který rodina získala koupí v roce 1912, vybudoval jednu z největších soukromých zoologických zahrad  té doby. Byl stále obklopen zvířaty, velmi miloval své psy. Choval psy různých ras - dogy, bernardýny, irské setry, boxery, jezevčíky, stájové pinče. O psy se staral početný vyškolený personál. Od svých psů se nedovedl odloučit, proto nejoblíbenější z nich nechával  po smrti preparovat, ostatní nechával pochovávat na psích hřebitovech. Díky tomu se na hradě Bítov zachovala sbírka 51 kusů vycpaných psů, která je ojedinělou i ve světovém měřítku.

Elvíra Bavorská

Elvíra Bavorská pocházela z bavorského královského rodu Wittelsbachů. Byla vnučkou krále Ludvíka I. Bavorského . Provdala za rakouského hraběte s českými kořeny - Rudolfa Kristiána Bruntálského z Vrbna. Hodně času trávila na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou, kam přenesla svůj chov francouzských buldočků, kterému se věnovala už v Bavorsku. Jako první přivezla zástupce tohoto plemene na území Rakousko-Uherska, kde dosud nebylo známo. Přestože jako osobnost proslula německou odměřeností, zálibou ve výstřední luxusní módě a striktně vyžadovala titulování "Její královská výsost", své psy milovala.

Rudolf Habsburský

Korunní princ Rudolf Habsburský byl mimo jiné také náruživý cestovatel. Je známo, že na své lovecké výpravy do Turecka a Egypta si vyžádal psy vyšlechtěné v 19. století v rakouských Alpách pro lovecké účely. Později bylo toto plemeno uznáno pod názvem brakýř jezevčíkovitý. Rudolf pamatoval na své milované psy dokonce i ve své závěti. Věnoval je svým myslivcům a jejich pomocníkům.

Oblíbení psi Václava IV.

Český a německý král Václav IV. je rozporuplnou osobností českých dějin. Nezpochybnitelná je však jeho záliba v lovu a láska k loveckým psům, které měl údajně raději než lidi. Král také chodíval rád v přestrojení do pražských putyk a údajně míval sebou svého oblébeného ratlíčka - pražského krysaříka. 

Císař Rudolf II.

Také o císaři Rudolfu II. (1576-1611) se píše, že nacházel útěchu a radost uprostřed smečky loveckých psů a čtyř ratlíků - pražských krysaříků. Jejich potomky císař příležitostně také daroval jako výraz úcty a přátelství, což svědčí o oblibě těchto psíků na císařském dvoře.

Pražský krysařík jako dar českých králů

První historická zmínka je z doby Karla Velikého (742-814), který podle německého historika Eginharda (770-840) obdržel od českého knížete malého psíka – krysaříka, jako „poselství smíru, přátelství a vyrovnání všech sporů a nedorozumění“. Psík byl symbolickým darem, jímž si jedna strana od druhé kupovala mír, jak bylo v raném středověku obvyklé.

Podle kroniky polského kronikáře Galla Anonyma měl polský král Boleslav II. Smělý (1050-1080) zvláště oblíbené dva ratlíky – krysaříky, pocházející z Čech. Z toho lze usuzovat, že oba ratlíky získal polský král darem a velice si toho daru vážil. Zřejmě šlo o dar českého knížete a krále Vratislava II.

O třech ratlících českého původu se zmiňuje francouzský dějepisec Jules Michelet ve svém díle Histoire de France (Historie Francie), kde píše o živém daru jako symbolu věrnosti a oddanosti, jímž český král a císař Karel IV. uctil krále francouzského Karla V. při návštěvě Francie v lednu roku 1378. Když počátkem září 1380 francouzský král Karel V. umíral, odkázal svému dvanáctiletému synovi Karlu VI. dva z oněch tří darovaných ratlíčků.

Tyto dokumentované příklady dokazují, že malý český psík - pražský krysařík - byl potěšením a ozdobou českého panovnického dvora po dlouhá staletí.

Černínové z Chudenic

Významný šlechtický rod Černínů z Chudenic vlastnil mimo jiné zámek Krásný Dvůr v Ústeckém kraji nedaleko Podbořan. Hrabě František Jan Černín byl jedním ze zakladatelů parforsních honů v Čechách, při nichž se používaly velké smečky loveckých psů. O vztahu majitelú ke svým psům vypovídá unikátní soubor obrazů černínské psí smečky, který vytvořil v letech 1724–1729 pražský měšťan Petr Václav Berger pro Františka Josefa Černína a jeho ženu. Výběr z těchto portrétů obsahuje    nástěnný kalendář "Psí portréty z Krásného Dvora" na rok 2015, který vydal Národní památkový ústav.